Už nejsme miminka



Pro všechny rodiče je těžké přijmout postupnou změnu jejich dítěte. Všichni víme, jak moc rychle ten čas utíká. Začíná se ukazovat jeho osobnost, my si zvykáme na to, že ne vždy je ochotné poslechnout, ale je nám jasné, že nejen velikost oblečení se mění. Už ho nezajímají chrastítka, interaktivní pejsci, ale je zvědavé a neustále se na něco ptá, chce slyšet vysvětlení a ne odbývání.
stravování holčičky


Začíná období naší trpělivosti.


Abyste dokázali vyhovět požadavkům jeho věku, začněte mu předělávat i pokojíček. Bude potřebovat stůl, kde si bude kreslit, nebo plácat panďuláky z modelíny. Je nejlepší mu pořídit takový, co s ním „poroste“. Tedy výškově nastavitelný.


Můžete mávnout rukou nad tím, že prozatím stačí ten v kuchyni, ale uvědomte si, jak by bylo vám samotným, kdybyste se drápali na vysokou židli, k obrovskému stolu s pocitem, že jste jako trpaslíčci.
rodiče s dětmi


I oni to tak vnímají. Pořídit postel pro „velké“ děti je samozřejmostí.


Pokud si váš potomek rád sedá na zem, nechte zatím koberec, aby nebyl na studeném. I když máte pocit, že je doma teplo. Tvrdá podlaha není příjemná. S plovoučkou ještě počkejte.


Kupujte knížky, abyste mu četli příběhy, díky kterým se rozvíjí jeho fantazie. Sezením u stolu a vybarvováním obrázků se naučí trpělivosti. Protože nepřetahovat je důležité.  Ale nenadávejte mu, když použije pro vás nesmyslnou barvu. Ještě má nárok vidět svět jinýma očima než vy.


Má schovanou hračku, o které vy si myslíte, že už z ní odrostlo? Neberte mu ji. Zřejmě k ní má vztah a i když se podle vás pro něj už nehodí, něco mu připomíná, má ji rád.


Máte holčičku, co se ráda parádí? Nechte ji aspoň občas obléknout podle jejího vlastního vkusu. Třeba kombinace oblečení nebudou tak strašné nebo vás překvapí svou nápaditostí, na kterou byste si sami netroufli, a vůbec není špatná. Ale i klučina se může chtít obléknout jinak, než to vidíte vy. Nechte ho. Je divné pozorovat pak u dospělého chlapa způsob oblékání, který ho naučila jeho semetrická matka a on i ve středním věku se bojí obléknout podle svého jako by ho stále měla pod kontrolou.


Děti předškolního věku si můžou klidně říct https://www.js-partner.cz/uz-nejsme-miminka/, ale ani nejsme zatím dospělí, proto nejsme svázáni „dospělými“ normami, které říkají, co je dobré, vhodné, nebo naopak neslušné, nehezké, nezkombinovatelné, proto je nám ještě „vše dovoleno“.


K tomuto věku ale patří kolo, koloběžka, míč, kočárek s panenkou, dětská hřiště, těm menším kyblíček a lopatička a hraní na pískovišti, ale hlavně zájem v rodině. Povídání, ale i hraní her, kde se prcek naučí, že ne vždy může vyhrát (Člověče nezlob se a jeho různé podoby, nebo Černý Petr, i když tahle hra mě vždycky štvala).  


Podporujte svou malou ratolest, nenásilně ji učte správnému chování u stolu, nebo mezi lidmi. Příkazy, zákazy, nebo naopak volnost ji nic nenaučí.


Už nejsme miminka
4 (80%)2